Anorexie, bulimie, PPP

Terapií anorexie, bulimie a poruch příjmu potravy se zabýváme více než dvacet let.  Lázně Jablonec poskytují komorní, maximálně diskrétní prostředí a individuální přístup. Kapacita pro 5 – 10 hostů umožňuje věnovat každému intenzivní osobní péči. Za důležité považujeme nejen stravování. Ale zejména respekt k osobnosti, podporu sebehodnocení a přesvědčení, že lze nastavit i dosáhnout realistické cíle, udržet si zdraví. Komplikací bývá pozdní rozpoznání problému a odkládání léčby.

Pro pomoc při léčení mentální anorexie a bulimie využíváme především metody psychologie. Důraz klademe na zpracování stresu, spojeného s problémy zdravotními i vztahovými. Součástí programu je vysvětlení osvědčených pravidel pro kontrolu hmotnosti a nežádoucího přibývání na váze. Předpokladem pro přijetí k pobytu  je alespoň minimální motivovanost, zájem o změnu. Věk ani BMI nejsou rozhodujícím kritériem. Program připravuje a řídí psycholog. Více Základy programu

Minimální program je za 11.650,- Kč, zahrnuje průběžnou péči psychologa a terapeutické procedury, celkem 10 hodin při pobytu na 6 nocí. Dále ubytování a snídaně. Další procedury a stravování je možno přiobjednat. K využití je vybavená kuchyňka.

Základní program
„all inclusive“, 10 nocí, 30 hodin péče, celodenní strava včetně výživových koktejlů,
je za 31.500,- Kč.   Pobyty lze libovolně prodloužit. Množství procedur, stravování a cenu lze  přizpůsobit potřebám a možnostem klienta. Jsme soukromé zařízení, pojišťovny na naše služby nepřispívají. 

Bulimie, anorexie, základní informace.

Úmyslné extrémní snižování hmotnosti u mentální anorexie – odmítání potravy, přehnané cvičení, zvracení, užívání laxativ atd., a záchvatovité přejídání s následným úmyslným zvracením či vyvoláváním průjmu u bulimie – jsou onemocnění, která se týkají především dívek. Nejčastěji začínají mezi 11 a 18 lety, ale i později. Za posledních 10 let je uváděn zhruba 15 % nárůst těchto potíží u mužů. Mladých i starších. Kult věčného mládí přináší riziko problémů i na práh seniorského věku.

Anorexie a bulimie je onemocnění zákeřné. První příznaky v počátcích choroby nejsou nikterak nápadné. Jeví se jako vcelku pochopitelný a přijatelný zájem o udržení štíhlé postavy, respektování pravidel racionální, zdravé životosprávy. Postupně se mění stravovací návyky, roste zájem o jídelníčky a vaření, nápadná je preference kaloricky chudé stravy přijímané v malých porcích a vynechávání jídla. Časté tělesné cvičení má přispět ke spalování domněle nadbytečných tukových tkání. Část přijaté potravy je z těla odstraněna před strávením laxativy či utajovaným zvracením. Pro okolí – rodinu, kamarády, pedagogy – by měl být varováním rozpor mezi zaujetím pro téma „štíhlá postava, zdravá výživa“ a objektivním hodnocením tělesné hmotnosti. BMI (body mass index) by měl být vyšší než 18. Například hmotnost při výšce 155 cm by měla být alespoň 45 kg.
Zaměření na jídlo se zvolna vyvíjí v posedlost, péče o postavu se stává závislostí s obdobnými charakteristikami jako závislost na alkoholu či jiných drogách. Je doprovázená nesmírně silným, nepřekonatelným až fanatickým puzením k jednání, které si nemocný zdůvodňuje falešnými argumenty. Často se rychle vyvíjejí iracionální mechanizmy, vytěsňující veškerá fakta o zdravotních rizicích. V pokročilém stádiu nemocný nedokáže přerušit chybné stereotypy, i když ví nebo tuší, že ideálu krásy se vzdaluje a že hrozí katastrofa.

Zdravotní rizika anorexie a bulimie.

Pokles tělesného tuku zastavuje produkci hormonů, zvláště růstových a pohlavních. Hodnoty pod 15% u dospívajících dívek mohou znamenat nevratné poškození vaječníků, hrozí trvalá neplodnost. U dospělých je ohrožen hormonální cyklus při poklesu tělesného tuku pod 20%. Častá je srdeční arytmie, bradykardie (zpomalení tepové frekvence), anémie, snížení počtu bílých krvinek a ohrožený imunitní systém. Narušená funkce ledvin, otoky končetin a obličeje, močové kameny. Osteoporóza – řídnutí kostí, zlomeniny, bolesti zad. Onemocnění trávicího traktu – jícnu, žaludku, střev. atd. Svalová slabost, křeče, motorické poruchy, bolesti hlavy, mdloby, dvojité vidění, zmatenost. Porucha poznávacích funkcí mozku, intelektu.

Rizika pro psychiku a vývoj osobnosti při anorexii a bulimii.

Poruchami příjmu potravy, anorexií a bulimií jsou, podobně jako u jiných závislostí, více ohroženy určité typy osobnosti. Ti, pro které je velmi důležité uznání a příznivé hodnocení ostatních. Chtějí splnit představy okolí, kamarádů, spolužáků, rodičů, své vlastní, společnosti … o dokonalosti, užitečnosti, kráse. Nemají dostatečné vnitřní sebevědomí, trpí představou možného selhání, nedokonalosti. Proto dokážou zvolit a dodržet ta nejdrastičtější omezení. A zpočátku se jim dostává za štíhlost odměny, uznání, pochvaly. Úžasná motivace pro pokračování. O to děsivější jsou pak pozdější změny. Místo očekávaného uznání přichází pohrdání, posměch, tresty, rozvrácení většiny důležitých vztahů, vyloučení ze života, ve kterém chtěli být nejlepší a nejužitečnější, tušení totálního selhání. Je nemožné představit si, jak dramaticky a bolestivě tenhle zvrat zasáhne duši. Ale tělo i vůle jsou již tak oslabené, že nestačí na nápravu. Před sebezavržením pomáhá podivný obranný mechanizmus psychické racionalizace. Neúspěch se přemaluje na vítězství, vychrtlost na štíhlost, jako podpora stačí souhlas jiných, co jsou v podobné situaci.

Naděje při léčení anorexie a bulimie.

Odhadnout předem výsledek snahy o zastavení nepříznivého vývoje, je vždy velmi obtížné. Důvěru ve zlepšení je třeba čerpat z drobných či přechodných úspěchů. Někdy se však díky intenzivní individuální terapii podaří dosáhnout nadějných změn v průběhu relativně krátké doby.

Příklad, který pomáhá překonat skepsi:
V.B., 15 let, 168 cm, 35 kg, mentální anorexie, problémy zhruba 3 roky. V období před začátkem programu ztrácí přibližně 0,5 kg týdně. V průběhu desetidenního pobytu dokázala tento trend nejen zastavit, ale vývoj hmotnosti dokonce obrátit. Domů odjela s velmi racionálním plánem, na nastavení jeho parametrů se sama podílela.

Člověka, který se propracoval do ztráty sebeúcty, deprese a beznaděje, nelze léčit pouze kapačkami, represí, odsouzením. Pro záchranu je důležitá spoluúčast lékařů, rodiny, přátel. Stejně důležitá jako starost o nemocné tělo je péče o nemocnou duši. Většinou jde o dlouhý boj s velkou pravděpodobností mnoha selhání, neúspěchů a zklamání, pokušením vzdát se. Kdo se rozhodne být oporou, musí počítat s nutností změny ve vlastním životě, patrně bude muset za záchranu nemocného něco obětovat. Pokud se však podaří takovou mnohostrannou podporu zorganizovat, je veliká naděje na úspěch při léčení blízkého člověka i anorexie.

Doporučení.

Určitě je snadnější, i když rovněž velmi obtížné, předejít nemoci prevencí. Tušíte-li, že přístup vašeho dítěte, vašeho přítele, přítelkyně, ke stravování vybočuje z normálu, inklinuje k anorexii či bulimii, seznamte je s odborníkem na duši nebo na výživu. V psychologické poradně, ve fitness či wellness centru nebo sportovním klubu.
I když jste ctižádostivý perfekcionista, chvalte děti za snahu, ne jen za dobré výsledky. Nehledejte chybu v sobě, partnerovi nebo dítěti, když se něco pokazí. Konzultací u psychologa můžete předejít léčení u psychiatra.

Základy programu pro pomoc při anorexii.

Anorexie je stav, na jehož vývoji se podílí více faktorů. Vlastní spouštěč zdravotně rizikového chování je jen pomyslným vrcholem ledovce. Obvykle zmiňované vzory v médiích, na sítích, poznámky vrstevníků, důležitých osob atd., bývají méně významným impulzem.

Na počátku často nacházíme stavy vnitřní samoty, nepochopení, prožívání rozdílu mezi představou o jakémsi ideálu a aktuálním hodnocením vlastních výkonů i vzhledu. Pocit, že je žádoucí být v očích ostatních lepší. Očekávání, že změnou, kterou každý uvidí lze získat více projevů obdivu, méně kritických signálů, a tak naplnit jedny z nejdůležitějších potřeb. Získat respekt, přijetí, uznání, lásku.

Dosáhnout lepší postavy vybranými pravidly stravování není snadný cíl. Většina z nás to ví, má s takovou snahou osobní zkušenost, většina také selhává. Jde o téma frekventované ve všech věkových skupinách, diskutované ve všech mediích. Rozhodnutí právě zde uspět vyžaduje velkou cílevědomost, odvahu a vůli. Dobrý výsledek má v naší společnosti neobyčejně vysokou hodnotu. Počáteční fáze je určitě náročná jak při promýšlení postupu tak jeho dodržení. Díky mimořádné motivaci, kterou je očekávané uznání, se první kroky daří. Relativně rychlý úspěch je silnou radostí a povzbuzením. Původně přijatelná míra redukce příjmu energie se tak snadno, díky snaze být ještě lepší, posune k hranici, kdy organizmu začínají chybět energetické zdroje i živiny.  Pocit úspěchu je důležitější než varovné signály, emoce vítězí nad rozumem.

Již relativně krátká doba hyponutrice ale vyprovokuje reakci organizmu. Její součástí je produkce látek, které potlačí signály hladu a udržují systém v aktivitě. Do jisté míry se efekt neuropeptidu CART shoduje s účinkem stimulantů jako kokain či amfetaminy, kdy jsou tvorba a biologické funkce neurotransmiterů ovlivněny drogou. Hladovění proměňuje stav psychiky. Po určité době odejmout hladovění znamená vyvolat podobné potíže, jaké přicházejí po odejmutí drogy. Důležitou roli pro upevnění dosavadního chování mají též konflikty s autoritami, které se snaží dosažený úspěch znehodnotit. Mobilizují tak mohutnou vnitřní obranu. Mix závislosti a nutnosti obhajovat dosavadní cestu k získání uznání se významně podílí na urputném přetrvávání iracionálního jednání. I když jde doslova o život.

Pro dobrý výsledek v terapii je podstatné působit na všechny zmíněné okolnosti, pokud možno souběžně a se stejnou pozorností. Na první místo klademe potřebu ovlivnit vztah ke svému já, sebehodnocení, pohled do budoucnosti. Proces, který vedle rozhovorů, informací a racionálních argumentů vyžaduje i změnu motivačních vzorců uložených v hlubších vrstvách psychiky.

Praktickým opatřením je postupná změna stravovacích stereotypů. Tak, aby organizmus postupně získal dostatečný příděl energie a nezbytných nutrientů. Což  ale znamená snižování přítomnosti látky CART, na které se stal hladovějící závislý. Zároveň nesmírně narůstá vnitřní nesouhlas s nezbytným přehodnocením dosavadního „úspěchu“. Již tak vysoká úroveň stresu stoupá, což má za následek další produkci CRF, stresových hormonů. Jejich vysoká hladina často vystupňuje i vegetativní potíže. Proto je nezbytné a zásadně důležité kognitivně behaviorální přístup doplnit postupy, díky kterým se intenzita vnitřního napětí redukuje a mozek je stimulován k produkci velkého množství protistresových faktorů, zejména serotoninu a endorfinů. V této fázi nebývá domácí či ambulantní péče dostačující.

Návrat ke zdraví, stejně jako u jiných závislostí, vyžaduje velké úsilí, motivaci, podporu, trpělivost. Čas, který v terapeutickém režimu prožívá klient a jeho okolí, rodina i blízcí, se nebude počítat na dny. V optimálním prostředí s podporující péčí a nekonfrontační komunikací je úspěchem dosáhnout energetického příjmu lehce nad hodnotu bazálního metabolizmu zhruba po jednom až dvou týdnech. Přibližně ještě měsíc po dosažení této hladiny je potřeba předpokládat vyšší vliv kortikoliberinu i neuropeptidu CART. Stavy bývají podobné odvykacímu abstinenčnímu syndromu. To znamená časté střídání emocí, výkyvy nálad, psychosomatické problémy. Cesta k uzdravení je komplikovanější a delší, když se projevy nemoci nepodchytí včas a terapeutická opatření jsou využita až po zbytečných odkladech.