Imunita

Shrnutí. Dlouhodobá přítomnost stresových hormonů je významnou příčinou poruch imunitního systému. Způsobuje nárůst „civilizačních“ nemocí jako diabetes, alergie, revma, zánětlivá onemocnění svalů, cév, nervů. Extrémně  účinná cesta k restartu imunitních procesů je otužování – celotělová kryoterapie. Podporuje produkci dopaminu a serotoninu, které jsou přirozenou protiváhou stresovým hormonům.

Výraz „imunita“ označuje schopnost organizmu zachovat rovnováhu vnitřního prostředí (homeostázu) při setkání s patogeny. Těmi jsou například viry, bakterie nebo různé mikroorganizmy.  Imunita je vrozená i získaná – naučená. Víme, že pro zdravou imunitu je důležité otužování a dostatečný příjem vitamínů. Daleko méně si připomínáme, co imunitu ohrožuje. Proč otužilý a správně živený organizmus bývá postižen somatickým nebo i duševním onemocněním.

Historickou zkušenost lékařů Východu i Západu o souvislosti zdraví a psychiky potvrzuje nejen psychosomatická medicína. Existují exaktní poznatky o propojenosti center nervového systému a orgánů produkujících hormony s jednotlivými prvky imunitního systému.

Souhra nervového a imunitního systému.

Informace o podnětech, které mohou narušit homeostázu – rovnováhu vnitřního prostředí v organizmu, jsou v rámci zprostředkovány obousměrným působením cytokinů, hormonů a neurotransmiterů. V situaci stresové zátěže ovlivňuje mozek funkce imunitních buněk pomocí hormonů uvolňovaných osou HPA (hypotalamus – hypofýza – nadledviny).  Tyto hormony doprovázejí některé emoce, zlost, agresivitu, strach, úzkost. Uplatňují se při stresových odpovědích, proto jsou nazývané stresovými hormony.  Je-li souhra mezi nervovým, endokrinním a imunitním systémem narušována negativním emočním napětím či stresovými podněty, projevuje se porucha na všech úrovních systému, včetně imunitní reakce (Besedovsky a del Rey, 1996). Hormony uvolňované HPA osou mají schopnost působit na nitrobuněčné receptory a měnit genovou transkripci. Nejobecnější odpovědí těla na podněty, které by mohly narušit vyváženost vnitřního prostředí je zánět.  Je pravděpodobné, že životní styl moderního člověka, který se v mnohých případech vymkl z přirozených životních rytmů, může být jedním z řady důvodů deregulace zánětové odpovědi, která vyústí až v poškozující imunopatologickou reakci.

V této části textu byly použity informace čerpané z článků:
Doc. MUDr. V. Klenerová, DrSc., Prof. MUDr. S. Hynie, DrSc., Interakce mezi nervovým a imunitním systémem
Prof. MUDr. Jan Krejsek DrSc., Zánět – kolik podob?
MUDr. Karel Nouza, DrSc. Nervstvo, hormony a imunita

Poruchy imunity.

Imunopatologická reakce, chybně reagující imunitní systém, je příčinou obtížně léčitelných civilizačních nemocí. Patří sem alergie, ekzémy, astma, lupénka, revmatická onemocnění, roztroušená skleróza, Bechtěrevova choroba, myastenie, diabetes, chronický únavový syndrom, ateroskleróza, kardiovaskulární onemocnění a celá řada dalších. Vliv stresových hormonů a imunitních reakcí se uplatňuje také u psychických poruch, včetně deprese.

Logický závěr: pro posílení imunity a udržení tělesného i duševního zdraví je potřebné obnovit rovnováhu stresových a protistresových podmínek. Důležitou součástí prevence, stejně jako terapie při onemocnění, je péče o psychiku, vnitřní vyrovnanost a zvládání stresu.

Posílení imunity.

Příznivý vliv na emoce a hormonální aktivitu CNS má magnetická stimulace, relaxační techniky, metoda audiovizuální stimulace. Rovněž kryoterapie ovlivňuje imunitu stimulací neurotransmiterů a hormonální činnosti.

Celotělová kryoterapie – otužování v suchu, se osvědčila jako velmi rychlá cesta ke zvýšení celkové imunity. Aplikace chladu v kryokabině spustí restart imunitního systému, optimalizaci psychických a fyziologických pochodů. Potlačuje zánětlivé procesy. Stimuluje produkci serotoninu a endogenních morfinů. Dlouhodobě zvyšuje schopnost organizmu a nervového systému odolávat zátěži.